Plovoucí podlahy – od A do Z

by Markéta Vlčková

Plovoucí podlahy se již několik let těší velké oblibě. Hned na úvod je ale třeba si říct, co taková „plovoučka“ ve skutečnosti je. Plovoucí podlaha totiž není typem podlahové krytiny, ačkoliv si mnozí představíme automaticky plovoucí laminátovou podlahu. Vypovídá totiž pouze o metodě instalace, kdy se jednotlivé dílce (mohou mít tvar dlaždice či prkna) spojují k sobě, ale nelepí se k podkladu. Populární jsou zejména díky jednoduchosti, kterou pokládka plovoucím způsobem nabízí.

Plovoucí podlahy se skládají z dílců, které se k sobě navzájem spojují buď perem a drážkou, nebo speciálním zámkem. Mohou být laminátové, jak bylo výše řečeno, ale dnes se plovoucím způsobem dá položit podlaha takřka jakákoliv – vinylová, dřevěná, korková…

Plovoucí podlahu si představte jako velké puzzle

Představte si plovoucí podlahu jako velké puzzle. Jednotlivé dílky skládačky jsou „zakliknuty“ do sebe, ale nejsou přilepené ke stolu. Podlahy byly tradičně vždy připevňovány k podkladu – typickým příkladem jsou parkety z dřevěného masivu, které se k podkladu přibíjely. V současné době je však populární pokládka podlahy svépomocí, a proto byly vyvinuty krytiny, který takový způsob instalace umožňují. Zjednodušení ale přivítali i profesionální podlaháři, kterým jde nyní práce rychleji od ruky.

Ptáte se, jak je možné, že se podlaha, která není připevněna k podkladu, nepohybuje? Je to docela prosté – může za to hned několik faktorů. Především hmotnost. Ačkoliv se vám může zdát, že jsou jednotlivé dílce lehké, podlaha jako celek váží opravdu hodně. Tím, že jsou do sebe díly pevně zaklesnuté, tvoří celek o vysoké hmotnosti, se kterou je pohnout velmi obtížné.

Jako vše i plovoucí podlahy mají své výhody a nevýhody, podívejme se na ně:

Výhody plovoucí podlahy

  • Možnost rozpínání – Tím, že není krytina přilepena k podkladu, se může rozpínat podle změn vlhkosti v místnosti. Po obvodu je potřeba stanovit prostor pro rozpínání podlahy.
  • Akustická izolace – Nepřenáší kročejový hluk.
  • Snadná a rychlá pokládka – Zvládne ji i laik bez speciálního nářadí.
  • Levnější – Pokud zvládnete podlahu položit sami, vyhnete se nákladům za práci řemeslníka.

Nevýhody plovoucí podlahy

  • Zpravidla jim nesvědčí příliš vlhké prostředí. – Plovoucí podlahy se obecně nedoporučují do koupelen a na toalety.
  • Nemusí jim vyhovovat vysoké bodové zatížení. – Máte doma něco hodně (opravdu hodně) těžkého? Raději podlahu přilepte. Plovoucím podlahám bodové zatížení nedělá dobře. Typicky se může jednat o těžkou starožitnou skříň, pianino apod.

V první řadě se podívejme na laminátové plovoucí podlahy, které jsou oblíbené zejména díky své mimořádné odolnosti vůči mechanickému poškození, vysokým teplotám, slunečnímu záření. Snadno se udržují a díky bohaté nabídce designů jsou atraktivní po estetické stránce.

Laminátová podlaha – klasika mezi plovoucími podlahami

Laminátovou podlahu si představte jako vrstvenou krytinu na lepené dřevotřísce. Jednotlivé vrstvy podlahy se přitom liší dle výrobců – každá má ale svoji funkci. Dřevotříska z dřevěných vláken a melaminové pryskyřice se stará o stabilitu. Povrchová vrstva necílí pouze na vizuální vjem, u moderních laminátových podlah je dezén podpořen povrchovou strukturou, která například kopíruje kresbu dřeva.

Laminátové podlahy se hodí na podlahové topení. Volbou vhodné podložky lze zajistit, že nedochází k žádným tepelným ztrátám. Co se týče podložek pod laminátové podlahy, jedná se o obsáhlé téma. Pro každou místnost totiž existuje ta pravá podložka – jiné podložky jsou vhodné pro méně zatěžované prostory, jako jsou ložnice, a jiné do místností s vysokým provozem, kde je potřeba se zaměřit na tlumení hluku.

Vinylové podlahy – bez problémů obstojí i v koupelně

Plovoucím způsobem lze pokládat i populární vinyl. Moderní vinylové podlahy tvořené designovým dílci – prkny nebo dlaždicemi – jsou odolné, rozměrově a barevně stálé a perfektně vypadají. Řadí se mezi „měkké podlahy“ – vynikají elasticitou, jsou příjemné na dotek, nestudí, a i co se týče kročejového hluku jsou na tom lépe než ostatní podlahy. Vinylovým podlahám nevadí vlhkost – lze je bez problémů využít v koupelnách. Pozor ale na extrémní teploty. Třeskuté mrazy mohou narušit molekulární strukturu vinylu a způsobit tak nenávratné poškození podlahy. Extrémní horko také není „to pravé ořechové“, protože způsobí přílišnou rozměrovou roztažnost vinylu.

Pokud plánujete vinylovou podlahu na podlahové topení, vězte, že to jde. Je ale nutné dodržet pravidla hry, která v každém případě určuje výrobce podlahy. Například u vinylových podlah Quick-Step je možné podlahu položit na nízkoteplotní podlahové topení, u něhož kontaktní teplota nepřesáhne 27°C. Nelze pokládat na topné fólie.

Pokládka plovoucím způsobem je u vinylové podlahy poměrně snadnou záležitostí. Mezi krytinu samotnou a podklad je třeba umístit speciální podložku, který vyrovná podklad a postará se navíc o dokonalou zvukovou izolaci.

Třívrstvou dřevěnou podlahu lze položit plovoucím způsobem

Mezi plovoucí podlahy se řadí i vícevrstvé dřevěné podlahy. I ty lze totiž pokládat plovoucím způsobem. Oproti masivním dřevěným podlahám se vícevrstvé vyznačují tím, že „méně pracují“ – jsou odolné proti vyboulení nebo popraskání. Tvoří je dvě nebo tři vrstvy, které jsou proti sobě křížem sklížené. Dubové třívrstvé podlahy ESCO z nabídky Mand CZ, které jsou méně náchylné k rozměrovým změnám, lze pokládat plovoucím způsobem. Je nutné ale pečlivě připravit podklad – musí být suchý, rovný, vyčištěný a odmaštěný. Při pokládce na anhydritový nebo betonový povrch je třeba mezi podklad a krytinu umístit parozábranu, popřípadě speciální podložku nutnou k instalaci při pokládce na podlahové topení.

Instalace na podlahové topení je u dřevěných podlah poměrně komplikovanou otázkou a je třeba ji konzultovat s odborníkem. Do výpočtů se totiž dostává několik proměnných – maximální teplota povrchu, tepelný odpor parketové podlahy, tloušťka materiálu apod. Pro vás jako majitele dřevěné podlahy položené na podlahovém topení je třeba udržet relativní vlhkost vzduchu mezi 50 a 60 %. V neposlední řadě si dejte pozor na to, aby na parketách nebyly položeny žádné koberce – díky nahromaděnému teplu hrozí poškození dřevěné podlahy.

Plovoucí pokládka se vždy jeví jako nejvábivější řešení, protože je rychlá a jednoduchá. Vždy je ale třeba následovat instrukcí výrobce. Zatímco u laminátových podlah je plovoucí pokládka v podstatě automatická, u dřevěných podlah, i když to lze, je často doporučováno přeci jen podlahu přilepit – minimálně se tím sníží kročejový hluk. Po poradě s odborníkem a konzultaci na základě vašich potřeb a konkrétních představ ale jistě vyberete tu správnou podlahu a k ní odpovídající způsob pokládky.

Vinylové podlahy: Jaký je rozdíl mezi lepenou a clickovou?

by Blanka Chocová

Zamilovali jste se do vinylové podlahy a teď stojíte před otázkou, ke které dospěje jednou každý, kdo si vybere do svého interiéru právě vinyl: lepit nebo nelepit?

Výhody a nevýhody různých typů pokládky vinylu

Udělat si jasno v tom, zda bude lepší podlahu položit plovoucím způsobem nebo raději nalepit, není jednoduché, a tak si níže uděláme přehled o výhodách a nevýhodách jednotlivých typů pokládek.

pokládka podlahy Quick-Step

Vinylové podlahy jsou v současné době velmi populární nejen díky vysoce atraktivním moderním designů, ale také díky skvělým vlastnostem. Vynikají odolností, pružností, snadnou údržbou, jsou příjemné na dotek, nestudí, dají se kombinovat s podlahovým vytápěním a sympatická je i cena.

Než se ponoříme do hloubky lepených nebo clikových podlah, tak si povíme 2 nejzásadnější rozdíly:

  1. Clicková / zámková vinylová podlaha je komfortnější a měkčí při chůzi. Je to dáno použitou podložkou a volností spoje.
  2. Lepená vinylová podlaha je naopak při chůzi razantně pevnější a tvrdší. Je to dáno tím, že podlaha je fixně nalepená na podklad.

Zámkový systém pokládky vinylové podlahy je velmi jednoduchý

Zaklikávací systém pokládky vinylové podlahy je oblíbený díky tomu, že je opravdu velmi snadný a rychlý. Jednotlivé vinylové dílce jsou vybaveny speciálním „click“ či zacvakávacím nebo odborněji řečeno zámkovým systémem, který umožní, že se do sebe dílce jednoduše zacvaknou.

rigid vinyl balterio 3

Plovoucí vinylová podlaha je jako puzzle – dílce lze vyměnit

Proč je tento systém tak oblíbený? Vedle snadné pokládky láká i to, že v případě poškození jednoho dílu, jej lze velmi jednoduše vyměnit. Stačí vinylové dílce rozebrat a poškozený nahradit novým. Dle typu, který si vyberete, lze vinylovou plovoucí podlahu pokládat i na původní podlahu, podmínkou je však její rovinnost.

zámkový systém laminátových podlah Balterio

Pod podlahu položenou zaklikávacím způsobem potřebujete správnou podložku

U plovoucí instalace je absolutní nutností výběr správné podložky, protože bude mít velký vliv na konečný vzhled, kvalitu a pohodlí, které vám podlaha bude poskytovat.

Například vinylové podlahy Quick-Step mají své vlastní snadno instalovatelné podložky, které poskytují skutečně stabilní základ pro Quick-Step systémy Uniclic a Uniclic Multifit. Slouží k vyrovnání podkladu – i jeho malých nerovností, poskytují zvukovou izolaci a jsou kompatibilní s tradičním podlahovým vytápěním či chlazením.

rigid vinyl Balterio 1

Výhody plovoucích vinylových podlah

  • Pokládka vinylových podlah je velmi snadná a rychlá. Jednotlivé dílce jsou opatřené speciální zacvakávacím systémem (zámkový systém/„click“). Oceníte to v případě poškozeného dílce vinylové podlahy.
  • Plovoucí vinylové dílce lze pokládat i na původní, neupravený podklad. Musí být zachována jeho rovinnost.
  • Pod plovoucí vinylové dílce lze položit speciální podložky, které například snižují kročejový efekt (tlumí hluk způsobený chůzí), vyrovnávají drobné nerovnosti podkladu a fixují podlahu.

Nevýhody plovoucích vinylových podlah

  • Některé podložky pod vinylovou podlahou mohou negativně ovlivnit tepelnou vodivost podlah. To znamená, že se snižuje účinnost podlahového topení.
  • Cena plovoucích vinylových podlah může být lehce vyšší oproti lepeným. Rozdíl se ale stírá během pokládky.
  • V případě zabudovaného podlahového vytápění je často na škodu i větší tloušťka plovoucích dílců z vinylu. Ta ovlivňuje právě tepelnou propustnost. V tomto případě je lepší volit lepenou podlahu.

Lepené vinylové podlahy se hodí do domácností alergiků

Ačkoliv se většina výrobců ráda pochlubí svými patentovanými způsoby pokládky vinylové podlahy plovoucím způsobem, občas je vhodné se přiklonit k lepení vinylové podlahy.

Celoplošné lepení vinylové podlahy je vhodné do prostor se zvýšeným výskytem vlhkosti – typicky do koupelen. Díky lepení se vlhkost nedostane pod vinylovou podlahu a nevzniká tak plíseň. Lepení vinylu je také vhodnější do domácností, ve kterých žijí alergici.

Vinylové podlahy Floor Forever betonové

Pokládání vinylové lepené podlahy je náročnější. Podklad musí být čistý, suchý a bez prasklin. Nepoužíváte podložku, proto musí být podklad skutečně rovný. Nerovnosti by se vyrýsovaly na povrchu nově nalepené podlahy.

Lepení vinylových podlah

Když už jsme se u plovoucí podlahy podívali na pokládku Quick-Step, podívejme se na to i u lepené instalace.

Potřebujete pouze lepidlo Quick-Step Vinyl Glue a zubovou stěrku na vinylové podlahy. Lepidlo Vinyl Glue se snadno roztírá, zaručuje rychlé lepení, je odolné proti vlhkosti a je kompatibilní s podlahovým vytápěním. Pro zajímavá interiérová řešení možná stojí za to zmínit i to, že jej lze použít pro vertikální instalace na sádrokarton.

Výhody lepených vinylových podlah

  • Celoplošně lepené vinylové podlahy jsou díky své malé tloušťce (2 až 3 mm) ideální pro pokládku na podlahové vytápění, jelikož skvěle propouštějí teplo.
  • Vlhkost není pro lepený vinyl žádný problém. Takže ho můžete bez obav položit i do koupelny, kde je vlhkost.
  • Lepené vinylové podlahy jsou levnější než plovoucí. Ale jejich pokládka je časově i finančně náročnější, protože tato podlaha vyžaduje hladký podklad a tudíž je nutné stěrkování.
  • Množství dekorů lepených vinylových podlah je nepřeberné.

Nevýhody lepených vinylových podlah

  • Složitější pokládka/instalace může odradit. Je potřeba připravit dokonale rovný, suchý a čistý podklad. Pokud ji ale svěříte do rukou profesionálů, nemáte se čeho bát.
  • Také oprava poškozeného lepeného dílce bude náročnější, i to raději přenechejte profesionálům.

Podlahové krytiny – znáte všechny typy?

by Markéta Vlčková

Výběr podlahy je při zařizování interiéru zcela klíčový. Podlaha dotváří atmosféru celého prostoru, estetika ale nesmí ubírat na praktičnosti. Podlahová krytina musí především odolat každodenní zátěži související s pohybem osob i nábytku – dennodenně jí hrozí poškrábání, znečištění, může na ni působit přímé slunce…

Podlahu proto vybírejte především s ohledem na to, jaký interiér zařizujete, kdo obývá vaši domácnost a co dalšího od ní očekáváte. Když vybíráte podlahu do nájemního bytu a počítáte s tím, že ji za pár let vyměníte, pravděpodobně nebudete mít takové požadavky jako při výběru podlahy „na celý život“. Jiné preference mají chovatelé pejsků a koček, rodiny s dětmi a jiné zase svobodný bezdětný pár.

Podívejme se na jednotlivé typy podlahových krytin

Vinylové podlahy

Vinylové podlahy se v současnosti těší velké oblibě. Nepleťte si vinyl a „oldschoolové“ lino. Modernímu interiérovému designu vládnou tzv. LVT podlahy.

Zkratku LVT rozložte na „luxury vinyl tiles“, tedy luxusní vinylové dlaždice. Moderní vinyl totiž už dávno nemá podobu do role srolovaného lina, ale vinylových dlaždic a prken, které se dají pokládat buď plovoucím způsobem nebo lepit. Podoba prken a dlaždic je podpořena i dekorem. Kromě imitací dřeva jsou velmi populární imitace kamene, betonu, břidlice a mramoru.

Ale dost o vzhledu – top podlahovou krytinou je vinyl díky univerzálnosti. Vinylové podlahy jsou příjemné na dotek, nestudí, snadno se udržují, odolávají vlhkosti a jsou rozměrově i barevně stálé. Takže v podstatě není prostor v interiéru, kde by vinyl nenašel své uplatnění.

Rigid vinylové podlahy

Rigid Vinylové podlahy nastupují, s nadsázkou řečeno, tam, kde vinyl nestačí. Jedná se o čisté PVC bez přídavku cementových, dřevěných a korkových vláken a hlavně o nejpevnější a zároveň nejměkčí podlahovou krytinu vůbec – zní to jako protichůdné tvrzení? Ale není.

Rigid vinyl je vrstvený – každá vrstva se přitom stará o to, aby podlahová krytina byla odolná, měkká, tichá a voděodolná. Oproti klasickému modernímu vinylu, o kterém jsme říkali, že je zcela univerzální, najde rigid vinylová podlaha své uplatnění třeba tam, kde je třeba položit podlahu na starou podlahu z dlaždic. Podklad tedy není zcela dokonalý. Rigid vinyl je tak pevný, že se mezery v podkladu nepřenesou na povrch vinylu a vy si tak můžete užít perfektní vzhled a pocit z nové podlahy.

Marmoleum

S vinylem nezaměňujte marmoleum. Marmoleum je vyrobeno z přírodních surovin, a proto si ho oblíbili zejména zastánci ekologie, které těší absence chemických přísad a biologická odbouratelnost. Dalšími pozitivy jsou odolnost proti opotřebení, schopnost tlumit kročejový hluk a neměnný vzhled – marmoleum je probarvené v celé vrstvě. Lze ho položit na podlahové topení, i bez něj ale marmoleum nestudí.

Zatím to vypadá, že je marmoleum krytinou snů. Minusem je náročnější péče. V prostorech s vysokou frekvencí pohybu osob je nutné častější voskování. V běžném prostředí stačí zametáním popřípadě vytírání čistou vodou bez chemických prostředků. Marmoleum se také v žádném případě nehodí na vlhký podklad. Složitější je pokládka.

Laminátové podlahy

Laminátové podlahy se za poslední roky staly skutečnou stálicí. Víte ale vůbec, co laminátová podlaha je a jak se liší třeba od vinylu? Laminátová podlaha je rovněž vrstvená, jedná se o vrstvenou krytinu postavenou na vodotěsné lepené dřevotřískové desce. Jednotlivé vrstvy se přitom liší u různých výrobců.

Třeba Quick-Step podlahy z nabídky Mand.CZ se kromě spodní vyrovnávací vrstvy, dřevotřískové desky, dezénové vrstvy mohou pochlubit ještě transparentní krycí vrstvou, která chrání podlahu proti opotřebení – skvrnám, nárazům, otlukům, poškrábání. Tato vrstva navíc přispívá i estetické stránce podlahy. Úprava označena výrobcem jako „registered-embossed“ kopíruje strukturou dekor dřeva či dlaždic a stará se tak opravdu o dokonalý efekt.

Co ale kromě estetična máme na laminátových podlahách rádi? Je to opět praktičnost. Jsou velmi odolné, údržba snad jednodušší být nemůže a pořizovací cena nezruinuje váš rodinný rozpočet. Laminátové podlahy, až na výjimky, nejsou ideální do koupelen a vlhkých interiérů. Trvalá vlhkost zvyšuje riziko poškození podlahy. Výjimkou z pravidla je třeba podlaha Quick-Step chráněná technologií HydroSeal, která zajišťuje 100% voděodolnost.

Dřevěné podlahy – masivní a vícevrstvé

Dřevěné podlahy jsou designovou lahůdkou, která nemá a asi nikdy nebude mít konkurenci. Dřevo je nesmrtelným materiálem s od přírody prostě dokonalým vzhledem. Pokud se rozhodnete svůj interiér pozvednout na vyšší úroveň právě dřevěnými podlahami, máte na výběr mezi masivními a vícevrstvými podlahami.

Parkety z masivního dřeva jsou z jediného kusu dřeva. V nabídce MAND.CZ najdete masivní podlahy špičkového výrobce ESCO, které jsou mimořádně odolné, dokonale izolují a jsou skvělou investicí. Dají se několikrát renovovat, takže si je může užívat opravdu několik generací.

U vícevrstvých podlah je svrchní vrstva tvořena z vysoce kvalitního dřeva, přičemž u podlah ESCO má tato vrstva na tloušťku 3 až 5 mm. Zde se dostáváme k hlavnímu rozdílu mezi vícevrstvými a masivními podlahami. Zatímco masivní prkna ESCO mají na tloušťku třeba 20 mm, u vícevrstvých podlah má svrchní vrstva zmíněných 3 až 5 mm. To ovlivňuje počet případných renovací. Masivní podlaha je ale náchylnější na výkyvy teplot a změny vlhkosti vzduchu. Není tedy vhodná do prostor, které se přes zimu nevytápí. Vícevrstvé dřevěné podlahy jsou proti tomu méně náchylné. Rozdíl je samozřejmě i v ceně – u masivní podlahy je třeba vysokou pořizovací cenu brát jako investici na desítky let.

Keramická dlažba

Keramická dlažba zažívá svoji renesanci. Dávno jsou pryč doby, kdy se dlažba pokládala jen v koupelně a předsíni. Dnes najdete dlažbu v obývacích pokojích, ložnicích, a samozřejmě kuchyních. Jediné, co vás může od dlažby odrazovat, je to, že přirozeně studí. Tohoto problému se ale snadno zbavíte pomocí podlahového vytápění. Velkou výhodou keramické dlažby je její vysoká odolnost. Neodře se, neprošlápne, snese i vysokou zátěž, což oceníte, pokud holdujete nábytku z dřevěného masivu.

U keramické dlažby můžete vybírat mezi glazovanou, neglazovanou a slinutou. Glazovaná dlažba neznamená automaticky lesklá – kromě lesklé, můžete zvolit matnou, polomatnou nebo pololesklou. Glazura dodává dlažbě na chemické a mechanické odolnosti. Neglazované dlaždice působí přirozeněji, ale jsou citlivější na skvrny a vlhkost. Zajímavým typem dlažby je tzv. dlažba slinutá, která byla dříve oblíbená spíše v komerčních prostorech, ale stále více se zabydluje i v našich domácnostech. Slinutá dlažba, složená z živce a jílu, je celoprobarvená a bez pórů.

Vyrábí se pod vysokým tlakem a při teplotách nad 1200°C. Díky této technologii má slinutá dlažba mizivou nasákavost, je mrazuvzdorná, odolná vůči mechanickému poškození i vůči působení chemických látek. Vybrali jste si? Co se týče vhodnosti jednotlivých typů podlahových krytin do různých místností v domácnosti, nelze jednoznačně říci, že by se nějaká někam vysloveně nehodila a naopak.

Moderní materiály jsou opravdu velmi univerzální. Možná jen laminát není vhodný do koupelen, dlažba bez podlahového topení se nehodí do obývacích pokojů, dětských pokojů a ložnic, dřevěné masivní podlahy se nehodí na chalupy, které přes zimu pouze temperujete apod. Díky tomu, že jsou ale moderní podlahové krytiny vyráběny s důrazem na maximální praktičnost a odolnost si vybranou podlahu, která lahodí vašemu oku, můžete položit skutečně takřka kdekoliv.

Jak vyrovnat podlahu? Ať už rekonstruujete, nebo stavíte, zaměřte se na rovný podklad!

by Markéta Vlčková

Pokud pokládáte novou podlahu, platí, že krom výjimek nelze novou podlahovou krytinu položit na tu stávající. Většinu podlah, ať už vinylových, dřevěných nebo laminátových je potřeba pokládat na rovný povrch. Pusťme se do toho.

Vinylová podlaha
Pokládka podlahy Quick Step

Před pokládkou vyrovnávací vrstvy očistěte podklad

V zásadě lze podlahu vyrovnávat třemi způsoby – samonivelační stěrkou, speciálním anhydritovým potěrem či „suchou cestou“. Nejdříve je ale nutné podklad očistit od zbytků starých podlahovin, lepidel apod.

Těch se zbavte mechanicky odsekáním či oškrábáním. Takto odstraňte i jakékoliv další výrazné nerovnosti – hrbolky, boule či výčnělky. Opravte i případné větší trhliny v podkladu. Pokud byste to neudělali, hrozilo by zatékání nivelační hmoty. V neposlední řadě je potřeba povrch důkladně zamést a vyluxovat.

Samonivelační stěrka – jak připravit podklad a jak namíchat samotnou stěrku?

Nejdříve se podívejme na samonivelační stěrku, která je velmi oblíbená. Před aplikací stěrky je bezpodmínečně nutné podklad napenetrovat. Penetrační nátěr se postará o správnou přilnavost a pevnost vyrovnávací vrstvy. Funguje tak, že naváže drobné prachové částice, které by jinak bránily dobré přilnavosti stěrky. Dále také brání pronikání vlhkosti. Penetrace se provádí pomocí štětce nebo válečku dle savosti podkladu v několika nátěrech – vždy ale čekejte, až předchozí nátěr zaschne.

Samonivelační stěrka se prodává pytlovaná a míchá se s vodou v předepsaném poměru. Výsledkem je tekutá homogenní hmota vysoké viskozity. Ještě před samotným vylitím stěrky na podklad je potřeba podlahu zaměřit nivelačním přístrojem nebo vodováhou. Dále je vhodné si vytvořit výškové nivelační značky ve čtvercové sítí ve vzdálenosti 1 až 1,5 m od sebe. To je možné provést například pomocí hmoždinek a vrutů, které se navrtají do podkladu do takové úrovně, aby jejich výška vyznačila rovinu.

K čemu při lití stěrky poslouží zubové hladítko a ježkový váleček?

Stěrka se na podklad lije kolmo v rovnoběžných vzájemně se stékajících pruzích. Spojení nalitých pruhů napomáhejte hlazením zubovým hladítkem. V neposlední řadě je potřeba odvzdušnění a konečné vyrovnání stěrky, které se provádí ježkovým válečkem. Ježkovým válečkem se odvzdušňují vždy dva poslední sousední pruhy, aby se takto nezasahovalo již do tuhnoucí stěrky.

Důležité je třeba také říci, že stěrku se doporučuje aplikovat ve vrstvě o maximální výšce 20 mm. Pokud potřebujete vyrovnat větší rozdíly, je potřeba stěrku lít ve více vrstvách. Vždy ale prostudujte technický list u konkrétní stěrky – doporučená výška vrstvy se může lišit dle druhu nivelační hmoty.

Dbejte na to, aby samonivelační stěrka nevysychala na přímém světle nebo v průvanu

Samonivelační stěrka by neměla vysychat příliš rychle – je ji třeba ochránit před průvanem, přímým slunečním svitem. To znamená, že v případě, že stěrku aplikujete za slunečného dne, je potřeba okna zakrýt.

Druhou možností je anhydritový potěr – ten ale svěřte profíkům

Kromě samonivelační stěrky můžete podlahu vyrovnávat i anhydritovým potěrem. Hlavním rozdílem mezi stěrkou a anhydritovým potěrem je ten, že na druhý zmíněný způsob vyrovnání podlahy si budou profíky muset pozvat i ti nejšikovnější domácí kutilové. Nivelace anhydritem je náročná a vyžaduje speciální přístroje (například speciální odvzdušňovací přístroj). Výhodou tohoto náročnějšího postupu je opravdu dokonalá rovnost. Je vhodná tam, kde jsou opravdu velké rozdíly ve výšce podlahy, protože lze aplikovat ve vrstvě o výšce až 80 mm. Připravte se ale na delší schnutí – chodit se po ní dá po dvou dnech, pokládat podlahu až po pěti. Proti tomu aplikovaná nivelační stěrka je pochozí už po 10 hodinách.

Jak vyrovnat podlahu suchou cestou?

A do třetice si povíme, že podlahu lze vyrovnat i suchou cestou.

Sádrokartonové, sádrovláknité a cementovláknité desky, položené na nerovnou podlahu mají hned několik benefitů. Logicky odpadne čas potřebný k zasychání potěru. Zároveň jsou tyto podlahy lehké, takže jsou skvělým řešením pro vyrovnání podkrovní podlahy. Dají se využít i v koupelně – zde je ale třeba podlahu ošetřit penetračním nátěrem.

Udělali jsme vám v otázce možností vyrovnání podlahy trochu jasno? Rozhodně je třeba se na toto téma zaměřit, pokud se chystáte rekonstruovat stávající podlahu nebo stavíte svépomocí – moderní podlahové krytiny sice nejsou jen estetické, ale i praktické a odolné, ale rovný podklad potřebují všechny.

Dveře v interiéru – kam je umístit, jak by se měly otevírat a jak vybrat zárubeň?

by Markéta Vlčková

Téma dveří v interiéru nezačíná a nekončí v obchodě s dveřmi, naopak. Podívejme se na vše od začátku a dotáhněme to do konce. Pokud si na stavbu novostavby sjednáte stavební firmu, která vám připraví stavbu na klíč, máte vyřízeno (i když není špatné se vyznat, aby si člověk nenechal všechno líbit), ale pokud stavíte svépomocí nebo rekonstruujete, budete „stavět dveře“ – to znamená například budovat stavební otvory. To vás čeká třeba i tehdy, pokud se rozhodnete v panelákovém bytě přidat jednu příčku… zkrátka se na to podívejme, protože se to opravdu hodí.

Umístění dveří není banální otázka – pomůže kreslení v půdorysu

U dveří je důležitou otázkou i správné umístění a je třeba ho řešit už ve stádiu hrubé stavby. Na první pohled to zní jako banální otázka, ale není to vůbec tak. Nešikovné umístění dveří vás bude v budoucnu mrzet. Myslete zejména na to, že všechny tzv. „komunikační linie“ by měly být v bytě co nejpřímější. Dveře by na sebe měly navazovat.

I když se to nabízí, nebývá vždy nejpraktičtější umístit dveře doprostřed stěny. Nakonec totiž zjistíte, že vás to limituje při rozmisťování nábytku. Vezměte půdorys domu či bytu, nejlépe s už zakresleným nábytkem, a nakreslete si linky průchodu celým prostorem. Tak objevíte problematické body.

Jak otevírat dveře? Tak, abyste měli rozhled!

Důležitou otázkou je otevírání dveří. To nesmí překážet provozu. Dveře zpravidla otevíráme z komunikačního prostoru, tedy chodby, předsíně nebo haly, do obytné místnosti. Pokud to nedovoluje velikost místnosti, dveře se otevírají směrem ven – to je zvykem u koupelen a WC.

Dveře by měly být umístěné a měly by se otevírat tak, aby osoba v nich stojící měla rozhled na větší část obytné místnosti. Proto nikdy nevolíme otevírání dveří proti stěně. Pokud se nachází dveře blíže rohu místnosti, vždy dveřní křídlo otevíráme směrem k nejbližší stěně.

„In“ jsou vyšší dveře

Na velikosti záleží! Rozměr dveří vyplývá z funkce uzavíraného prostoru – odvíjí se od počtu osob v místnosti, od toho, co se skrze dveře přepravuje, apod. Minimální šířka dveří do koupelny, na WC či do šatny by měla být 60 cm, ale doporučuje se 70 cm.

Vnitřní dveře do pokojů a vstupní dveře do bytů by měly být alespoň 80 cm široké, u vstupních dveří do rodinného domu se doporučuje 90 cm. Vždy ale zvažte svoji situaci, respektive situaci obyvatel bytu či domu – jejich věk, zdravotní stav, ale i vyžadovaný komfort. S širšími dveřmi navíc odpadá mnoho starostí při stěhování.

Co se týče výšky dveří, považuje se za standardní průchozí výšku 197 cm. Měří se od líce zárubně po vrchní úroveň podlahy – neodečítá se výška prahu. Často se ale setkáte s doporučením průchozí výšku zvýšit na 210 cm i více. Ocení to zejména vyšší osoby. Ačkoliv se Češi neřadí mezi nejvyšší národy v Evropě, jsou u nás vysoké dveře oblíbené. Dá se říci, že jsou v módě. I proto někteří výrobci nabízejí sériové modely vysoké 220 až 270 cm.

Místo v menším interiéru ušetří dveře posuvné do pouzdra

Protože se většina interiérů v současné době potýká s nedostatkem místa, jsou velmi populární dveře posuvné do stavebního pouzdra, které při svém otevření elegantně zmizí do stěny, což je rozdíl oproti klasickým otočným dveřím, které vždy trochu uberou z využitelné plochy. Je to velmi nápadité řešení i pro chodby, kde hrozí, že se jednotlivá křídla budou otevírat do sebe. V naší nabídce najdete vysoce kvalitní stavební pouzdra Eclisse, která jsou proslulá kvalitou svého zpracování a konstrukční promyšleností a navíc je na ně poskytována 12 let záruka – to už o něčem svědčí!

V moderním interiéru vládnou obložkové zárubně, designovkou jsou zárubně skryté

S dveřmi neodmyslitelně souvisí zárubně. Jaké máme typy?

  • Ocelové
  • Obložkové
  • Rámové
  • Skryté

Ocelové zárubně z tenkostěnného ocelového plechu osazené dvěmi nebo třemi dveřními závěsy jsou dnes častější v komerčních, výrobních a skladovacích prostorech.

V interiérech rodinným domů a bytů je vytlačují zárubně obložkové. U ocelové zárubně je důležité říci, že se osazuje do stěny před pokládkou podlahy a nahozením omítky. Do stěny se zazdívají napevno. Při výměně je potřeba takovou zárubeň vybourat a zazdít novou – to ji nejspíš činí méně populární oproti zárubni obložkové, u které je výměna snadná. U ocelové zárubně je potřeba pro dveře vytvořit otvor o 75 mm vyšší a o 75 mm širší na každé straně oproti průchozí šířce a výšce dveří.

Obložková zárubeň se montuje až do čistého interiéru. Osazuje se do otvoru po položení podlah včetně koberců a poté, co je hotová i omítka a případné obložení stěn. Může být vyrobena z masivního dřeva, dřevotřísky nebo dřevovlákna. Snadno se demontuje – není totiž zazděna. Je možné ji využít u libovolně širokých stěn. Otvor ve stěně musí být o 50 mm na každou stranu širší a o 50 mm na výšku vyšší, než je průchozí rozměr dveří. Při použití speciální profilace zárubně je možné osadit tzv. bezfalcové dveře, které jsou velmi rafinovaným designovým řešením – dveřní křídlo díky skrytým závěsům dokonale lícuje se zárubní.

Rámová zárubeň může být plastová s ocelovými výztuhami nebo dřevěná. Své uplatnění najde zpravidla tam, kde je potřeba oddělit prostory různých klimatických podmínek – například obývací pokoj a chladnější chodbu či zimní zahradu.

Velkým trendem současného interiérového designu jsou minimalistické skryté zárubně. Ocelové či hliníkové profily zazděné přímo do stavebního otvoru jsou přetažené až na hranu povrchovou úpravou okolní stěny (tedy omítkou či obkladem). Umožní dosednutí dveřního křídla až ke stěnové konstrukci. Čistý nenápadný design skryté zárubně nechá vyniknout kráse samotného dveřního křídla.

Eclisse Syntesis Line dvoukřídlé

I v oblasti dveří existují trendy. Není vůbec špatné je sledovat. Často nejsou jen estetickou záležitostí, ale přispívají i k praktičnosti – například zmíněné posuvné dveře do pouzdra jsou opravdu luxusní designovou záležitostí, kterou oceníte i v praxi díky úspoře prostoru. Skryté zárubně se zase zaručeně postarají o „wow“ efekt a nadchnou všechny, kterým záleží na tom, aby byl interiér vyladěn do posledního detailu.

Proč je zásadní správná příprava podkladu pro novou podlahu

by Blanka Chocová

Na výslednou instalaci podlahy má zásadní vliv příprava podkladu – a samozřejmě také jeho typ a kvalita. Není-li podklad pro instalaci podlahy vhodný, je třeba podniknout nezbytná opatření. Pokud nepodceníte fázi přípravy podkladu, vyhnete se zbytečnému poškození nové podlahy.

pokládka podlahy Quick-Step

Novou podlahu nelze až na výjimky pokládat na původní podlahu. Proto je třeba původní podlahu pečlivě odstranit. Povrch by měl být čistý a zbavený mastnoty. Důležité je také to, zda je povrch rovný a pevný. Dále rozhoduje zbytková vlhkost, spáry, dilatace a přítomnost trhlin.

Příprava podkladu: nerovnosti je třeba vyrovnat

Podklad musí být rovný. Každý typ podlahy snese jinou míru nerovnosti. Třeba u laminátových podlah Balterio jsou snesitelné nerovnosti do 4 mm na 2 metry. Pokud je nerovnost větší, je třeba ji vyrovnat. Totéž platí pro nerovnosti větší než 1 mm na 20 cm.

laminátové podlahy Balterio

Podlahy Rigid Vinyl jsou známé tím, že je lze instalovat již na stávající podlahu – zpravidla dlažbu. Samozřejmě je nelze pokládat na příliš měkkou podlahovou krytinu, jako je třeba koberec, vpichovaná plst nebo měkčený vinyl. Nicméně i u zámkové vinylové podlahy Balterio Rigid je třeba vyrovnat všechny nerovnosti větší než 1 mm na 20 cm a 4 m na 2 metry. Hrboly a výčnělky obruste. V některých případech lze vyrovnání vyřešit podložkou.

rigid vinyl balterio 3

Dokonalé vyrovnání podlahy, která je od základu křivá, docílíte vylitím podkladu betonovou směsí. Betonová směs musí však dlouho schnout a hrozí vznik trhlin. Druhým řešením jsou samonivelační podlahové hmoty. Ideální způsob vyrovnání povrchu podkladu se odvíjí i od typu podlahy, kterou chcete pokládat.

Podklad nesmí být vlhký – pokud by byl, hrozí deformace podlahy a plíseň

Kromě toho, zda je podklad rovný, je třeba zjistit, zda je suchý. Zbytkovou vlhkost je třeba změřit. Pokud by zůstala vlhkost „uvězněna“ pod podlahou, hrozilo by v budoucnosti nejen poškození podlahy, ale i rozšíření plísně a hniloby. Dřevěné krytiny se mohou na vlhkém podkladu deformovat a nadzdvihovat. Podlahář by měl k měření vlhkosti podkladu přistoupit po úplném vytvrdnutí potěru. Jak uvádí výrobce podlah Balterio – nová podlaha z vyrovnávacího potěru musí schnout minimálně 1 týden na každý 1 cm tloušťky, a to do tloušťky 4 cm. U podlah, které jsou silnější než 4 cm je třeba dobu schnutí zdvojnásobit. Pro příklad si uveďme betonový podklad o tloušťce 6 cm – takový bude schnout alespoň 8 týdnů.

rigid vinyl Balterio 1

Se sušením podkladu pomůže průvan i průmyslový vysoušeč

Přesnou hodnotu vlhkosti vhodnou pro pokládku podlahy uvádí ČSN a liší se dle typu podlahy. U vinylových podlah musí být vlhkost cementového potěru pod 2 % CM, u anhydritového potěru pod 0,5 % CM. U laminátových podlah musí být vlhkost podklad nižší než 2,5 CM u cementového potěru a 0,5 % CM u anhydridového podkladu. Vysušení podkladu můžete pomoct – nejjednodušší je udělat průvan. Svoji službu odvedou samozřejmě také průmyslové vysoušeče, popřípadě instalované podlahové topení.

podložka Quick-Step Transitstop

Příprava podkladu je zásadní a ovlivňuje vlastnosti celé podlahy. Nepodceňujte ji a nastudujte ji vždy u vybraného typ podlahy.